V těsné blízkosti Wachau je vinařská oblast Kremstal, jejímž centrem je dvojměstí Krems-Stein. O Křemži se dá říct, že městem vzdělanosti a kultury. Na obou březích Dunaje se pěstuje vinná réva: na jednom na půdách sprašovitých a jílových, na druhém na půdách granitových.
Předpokládá se, že vinařství zde provozovali již Keltové a velký rozkvět zažilo v 9. stol. za vlády Karla Velikého. Ve středověku žily tři čtvrtiny obyvatelstva města z výtěžků vinic.
Kremstal zahrnuje celkem 2214 ha vinic, převážně vysazených na prvohorních půdách a spraších. Hlavními odrůdami jsou Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský, rychle se tu rozšiřuje i odrůda Chardonnay. Specialitou je Veltlínské červené, které bylo ve středověku jádrem vinic. A část vinařů věnuje zvýšenou pozornost odrůdám pro výrobu sektu.
Tam, kde opouští Dunaj úzkou průrvu mezi skalisky, objeví se široké a úrodné údolí, nad kterým kraluje silueta dominikánského kláštera Göttweig z roku 1074, kterému od starých dob patřila velká plocha vinic. Viniční hospodářství kláštera řídil Klášterní vinařský úřad a vyvážel velká množství zdejších vín do Bavorska, Čech, Vídně, Salzburgu a na Moravu. V klášterní kronice je popsána kvalita vín jednotlivých ročníků: zvlášť mimořádný byl například rok 1719, jedním z nejúrodnějších byl ročník 1727, kdy nestačili bednáři vyrábět sudy, naopak v roce 1822 si písař postěžoval, že ve víně je tolik kyselin, že se nehodí k pití, ale nanejvýš jako ocet.
Zmínit si zaslouží i Rohrendorf, kde nejznámější rakouský vinař moderní doby Lenz Moser založil velký vinařský podnik. Poprvé byl tento starý sklep zmíněn v historických dokumentech už asi před 1000 lety a od roku 1849 je jméno Lenz Moser spjato s dějinami rakouského vinařství. Dnes podnik na trh uvádí dnes ročně kolem 15 milionů lahví kvalitního vína.