Francouzská červená vína

Francie je zemí, která znamenitě vyniká kvalitou a rozsáhlou produkcí svých vín. V současnosti to dělá více než 7 miliard lahví ročně.

Francie je zemí, která znamenitě vyniká kvalitou a rozsáhlou produkcí svých vín. V současnosti to dělá více než 7 miliard lahví ročně.

Francouzské víno v číslech:
750 000 - rozloha vinic v hektarech (2020)
200 - odrůd vinné révy v celé zemi (2020)
50,2 - průměrná spotřeba vína v litrech na Francouze (sezóna 2019/20)
43,4 - roční produkce vína v milionech hektolitrů (sezóna 2019/20)

Hlavní vinařské oblasti:
Champagne, Bordeaux, Burgundsko, Loira, Rhona, Languedoc-Roussillon, Cahors, Chablis

Zajímavosti:
1. Nejdůležitější je teror. Tedy terroir!
Více než o odrůdě je francouzské víno o tzv. terroir. Nebojte – když vinaři mluví o terroir, mluví o různých věcech, které révu ovlivňují: typ půdy, sklon a nadmořská výška vinice, klima a počasí.
2. Ne všechna dobrá francouzská vína jsou drahá
Dobrá zpráva, že? Jasně, některé z těch nejlepších francouzských vín mají velmi vysoké ceny. Ve skutečnosti ale můžete najít i nadmíru dobré lahvinky za méně než 15 euro. Stačí jen hledat. A koštovat!
3. I naturální vinaři mají ve Francii své místo
A jejich mekkou je Beaujolais. Údajně je tahle oblast místem, kde se zrodilo francouzské hnutí za přírodní víno. Santé!
4. Francouzských 5 vinných nej
Nejrozsáhlejší vinařskou oblastí je Languedoc. A nejen tou – chlubí se i největší produkcí a najdete zde ty nejorganičtější hrozny. Mezi nejstarší oblasti patří Provence. Nejbohatší je zase Burgundsko se svými skoro 6,25 miliony eur na hektar.
5. Kolik znáte odrůd, tolikrát jste člověkem
A tady máte opravdu co dělat. Ve Francii je totiž na rozloze 750 000 hektarů vinic vysázeno okolo 200 odrůd hroznů.
6. Tři… Dva… Jedna… Bum!
Žádná palba z děla, otevíráme šampaňské! Právě Francie se chlubí tím bezpochyby nejslavnějším vínem na světě. Ochutnali jste už pravé champagne?
7. Díky, mistře Pérignone
A ještě jedna věcná k šampaňskému. Víte vůbec, komu za něj vděčíme? Dom Pérignon, sklepník a mnich z opatství Hautvillers, ho v roce 1670 vyperlil k dokonalosti. Do té doby bylo přirozené kvašení šampaňských vín v lahvích považováno za nežádoucí jev.

Santé! francouzsky na zdraví...

ČERVENÉ VÍNO je živelný a sexy parťák. Stačí jeden lok a jeho temperament se vám příjemně vryje pod kůži. Dokáže být vzrušující a svižné, přátelské i uklidňující. Vždy však s charakterem, na který jen tak nezapomenete.

Jak se vyrábí červené víno?
Červené víno se vyrábí z modrých hroznů, ve kterých se nachází červené barvivo (konkrétně ve slupkách). Při výrobě se vinný mošt nechá několik dní kvasit se rmutem, tomu říkáme nakvášení. Fermentace probíhá déle a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném proto najdeme i o dost více tříslovin.

Co znamená fermentace?
Fermentace čili kvašení je proces, kdy se hroznové šťávy přeměňují na alkohol.

Kvasinky mění cukr na etanol a CO2. To lze provést buď přírodními kvasinkami, které se nacházejí na bobulích, ve vinicích a ve sklepě, nebo kultivovanými kvasinkami, které si můžete zakoupit v laboratořích. Kvasinky jsou nejen klíčové pro proces výroby vína, dodávají mu i chuť a vůni.
Víno po fermentaci vinaři často vyladí tak, že ho nechají zrát ve starých nebo nových dubových sudech. Tím docílí zajímavého šmrncu v podobě vanilkového či kokosového nádechu. Čím starší sud, tím menší intenzita příchuti.

Co je to barrique?
Bariková vína zrají alespoň 3 měsíce ve vzácných barikových sudech. Tím získávají své charakteristické prvky a vanilkové či karamelové tóny. Pojem "barrique" pak označuje nejen konkrétní hotové víno, ale i dubové sudy, ve kterých nápoj zraje.

Jak správně podávat červené víno?
Lehká červená vína nejlépe vyniknou při teplotě 12 – 15 °C, ta vyzrálá při 14 – 18 °C. Červené víno můžete s klidem šoupnout na chvíli do ledničky, nikdy ho však nepodávejte s ledem.

Jak správně skladovat červené víno?
Ne nadarmo se (těm šťastnějším) říká, že zrají jako víno. Víno se totiž neustále vyvíjí – i v lahvi! Pokud chcete z červeného vyždímat tu nejlepší kvalitu, nevyhnete se správnému skladování. Lehčí červená vína ovocného typu doporučujeme vypít ještě mladá, maximálně do 2 až 3 let. Červená vína zrající v sudech nechte odpočinout i několik let.

Jak správně pít červené víno?
Červené víno pijeme z větší a širší sklenice než víno bílé. Právě širší plocha a více prostoru slouží k tomu, aby se červené víno snadněji otevřelo a ukázalo se nám v celé své kráse. Sklenici je dobré naplnit jen do třetiny, abyste s ní mohli lehce zakroužit – lépe se tak uvolní vinné aroma.

Co člověk, to chuť. Co země, to terroir. Neexistuje jen jedno Tempranillo, Merlot nebo Malbec. Chuť vín vyrobených z každé odrůdy se liší – zejména díky klimatu, půdě, způsobech hospodaření… A hlavně díky zásahům konkrétního vinaře.